Respirační insuficience

Respirační insuficience je neschopnost respiračního systému zajistit adekvátní výměnu plynů z důvodu poruchy jedné nebo více funkcí respiračního systému - ventilace, distribuce, difúze i perfúze plic. Následkem je parciální respirační insuficience I. typu - hypoxemická nebo globální respirační insuficience II. typu hypoxemicko-hyperkapnická nejčastěji vznikající z důvodu hypoventilace a typická pro chronické stavy, např. CHOPN.

Příznaky hypoventilace

Noční:

• neklidný noční spánek
• noční děsy
• noční pocení
• spánková apnoe
• ranní bolest hlavy a ospalost

Denní:

• únava přes den a nadměrná spavost
• poruchy paměti a koncentrace
• zhoršení tolerance vůči stresu
• tachypnoe a tachykardie
• cyanóza, dyspnoe a zapojení pomocných dýchacích svalů
• anxióza, agitovanost, porucha vědomí
• zvýšená náchylnost k infekcím

Obecné:

• hodnota PaO2 < 8 kPa a/nebo PaCO2 > 6 kPa
• hodnota noční SpO2 minimálně 20 % doby < 90 %, nejnižší hodnota < 85 %
• zvýšená hodnota tcpCO2 a/nebo etCO2 celou noc (> 7 až 8 kPa)
• tcpCO2 = transkutánní měření parciálního tlaku CO2

Nálezy hodnot v arteriální krvi v případě respiračního selhání

Akutní respirační selhání i akutní dekompenzace chronického respiračního selhání je indikací k neprodlenému zahájení invazivní nebo neinvazivní ventilační podpory dle stavu pacienta. U pacienta se stabilním chronickým respiračním selháním by měla být zvážena domácí neinvazivní plicní ventilace.